Míra obložnosti, koeficient využití a míra propustnosti půdy - zní vám to jako slova z jiného světa? Ale nejsou! Všechny tyto pojmy se vztahují k procesu výstavby domu.

A každý, kdo si staví vlastní dům, se s těmito podivnými slovy setká.

Do té doby je nutné vědět, co znamenají a jaký je jejich význam.

A právě proto jsme vám přinesli tento příspěvek, abychom vám tim po tim vysvětlili, co to všechno nakonec znamená. jdeme na to?

Jaká je míra obsazenosti?

Míra zastavěnosti se obecně vztahuje k tomu, kolik je povoleno postavit na pozemku nebo parcele. Tato míra se liší město od města a čtvrť od čtvrti. Městské oblasti mají také obvykle vyšší míru zastavěnosti než venkovské oblasti.

Daň za zábor půdy je stanovena obcemi v každé obci a je důležitá pro zajištění udržitelné a vyvážené bytové výstavby, aby nedocházelo k neřízenému a neplánovanému růstu.

Míru obsazenosti pro jednotlivé sektory města určují odbory územního plánování. Každý region je totiž rozdělen do zón a pro každou z těchto zón je stanovena jiná míra obsazenosti v závislosti na cíli územního plánu každé obce.

Chcete-li zjistit míru obsazenosti vašeho města, máte dvě možnosti: vyhledat tyto informace na webových stránkách radnice nebo se osobně dostavit na odbor územního plánování a podat žádost o tyto informace, v tomto případě se obvykle účtuje malý poplatek.

Je třeba mít na paměti, že již před zahájením prací nebo dokonce projektu je nezbytné mít tyto informace v ruce, abyste se nevystavovali riziku, že na práce bude uvaleno embargo, že budete muset platit pokutu nebo že budete muset na poslední chvíli provádět změny v projektu.

Jak vypočítat míru obsazenosti

A teď otázka, která nezmizí: jak vypočítat míru obsazenosti? Je to mnohem jednodušší, než si myslíte.

Nejprve však musíte znát celkové rozměry svého pozemku v metrech čtverečních.

Předpokládejme, že vlastníte pozemek o rozloze 100 metrů čtverečních a chcete postavit dům o rozloze 60 metrů čtverečních, pak by se výpočet měl provést tak, že se celková zastavěná plocha vydělí celkovou plochou pozemku, a to takto:

60 m² (celková zastavěná plocha domu) / 100 m² (celková plocha pozemku) = 0,60 nebo 60% obsazenost.

Pokud vaše obec stanovila, že maximální hodnota obsazenosti pozemku musí být 80 %, je váš projekt v rámci těchto parametrů v pořádku.

Je však důležité si uvědomit, že míra obsazenosti se netýká pouze velikosti domu, ale všech krytů, které máte na pozemku, jako jsou hospodářské budovy, kryté rekreační plochy a horní patra s přebytky.

Podívejme se na to blíže: váš pozemek má rozlohu 100 m² a máte projekt domu s 60 m² v prvním patře a druhým patrem, kde bude vybudován balkon, který vyčnívá ven o 5 m². Kromě toho máte v úmyslu postavit ještě přístavbu s plochou pro volný čas o celkové rozloze 20 m².

Výpočet by se v tomto případě měl provést takto: nejprve sečtěte všechny zastavěné plochy projektu.

60 m² (celková zastavěná plocha domu) + 5 m² (přebytečná plocha horního patra) + 20 m² (zastavěná plocha přístavku) = celkem 85 m².

Poté vydělte celkovou zastavěnou plochu celkovou plochou pozemku:

80 m² / 100 m² = 0,85 nebo 85% obsazenost.

V tomto případě, kdy je míra obsazenosti stanovena na 80 %, bude muset projekt projít restrukturalizací, aby odpovídal parametrům požadovaným obcí.

Ale za předpokladu, že balkon v horním patře má stejnou plochu jako první patro, pak není žádný přebytek a míra obsazenosti je 80 %, což odpovídá limitu stanovenému veřejnými orgány.

V této souvislosti vás možná zajímá, co se do výpočtu míry obsazenosti zahrnuje a co ne:

Oblasti, které se započítávají do míry obsazenosti

• Okapy, balkony a markýzy nad jeden metr čtvereční;
• Kryté garáže;
• Zastavěné plochy, jako jsou rekreační a servisní plochy, pokud jsou zakryté;
• Edice;
• Vodorovné přebytky horních podlaží, jako jsou balkony.

Oblasti, které se nezapočítávají do daně z ubytovací kapacity

• Otevřené garáže;
• Bazény;
• Strojovny;
• Horní podlaží, která horizontálně nepřesahují podlahovou plochu prvního podlaží;
• Podzemní zastavěné plochy, jako jsou garáže

Přestože se však výše uvedené plochy nezapočítávají do míry využití území, vstupují do výpočtu koeficientu využití území. Jste zmateni? Vysvětlíme vám to v dalším tématu.

Koeficient využití

Koeficient využití je další důležitou informací, kterou je třeba mít při stavbě domu po ruce.

Tato hodnota je rovněž stanovena obcí každé obce a souvisí s tím, jak dobře je pozemek využíván.

To znamená, že se započítává vše, co bylo postaveno, ať už se jedná o uzavřenou nebo otevřenou plochu, na rozdíl od míry využití, která ve většině případů (může se lišit v závislosti na obci) zohledňuje pouze kryté zastavěné plochy.

Dalším rozdílem mezi koeficientem využití a mírou obsazenosti je, že tentokrát do výpočtu vstupují i horní podlaží, i když mají stejnou výměru jako první podlaží.

Například tři podlaží o rozloze 50 m² představují pro účely výpočtu koeficientu využití 150 m².

Ale uveďme si příklad, abyste to lépe pochopili. Pro výpočet koeficientu využití vynásobte hodnotu všech podlaží a vydělte celkovou plochou pozemku takto:

50 m² (celková plocha každého podlaží) x 3 (celkový počet podlaží) / 100 m² = 1,5. Jinými slovy, koeficient využití je v tomto případě 1,5.

Předpokládejme nyní, že kromě tří podlaží má pozemek také rekreační plochu o rozloze 30 m². Výpočet by se tentokrát provedl následovně:

30 m² (plocha pro volný čas) + 50 m² (celková plocha každého podlaží) x 3 (celkový počet podlaží) /100 m² (celková plocha pozemku) = 1,8.

Při výpočtu míry využití by se také neměly zohledňovat stavby v suterénu, ale na druhou stranu by se měly započítat markýzy, okapy a balkony o ploše větší než jeden metr čtvereční, stejně jako nezastřešené zastavěné plochy, jako jsou bazény, sportovní hřiště a garáže.

Míra propustnosti půdy

Před zahájením stavby je třeba provést ještě jeden nesmírně důležitý výpočet, který se nazývá míra propustnosti půdy.

Je důležité zajistit, aby dešťová voda mohla řádně pronikat do půdy a zbavit města povodní a zamokření.

Je to proto, že při nedostatečném použití nepropustných podlah nemůže dešťová voda uspokojivě odtékat a zaplavuje ulice, chodníky a další veřejná prostranství.

Míru propustnosti půdy stanovují také obce a každé město má jinou hodnotu. Pro výpočet míry propustnosti půdy je třeba vynásobit hodnotu nabízenou obcí celkovou plochou pozemku.

Obecně se tato míra obvykle pohybuje mezi 15 a 30 % celkové plochy pozemku. Představme si, že míra propustnosti půdy požadovaná městským úřadem je 20 % a váš pozemek má rozlohu 100 m², výpočet by se provedl takto:

100 m² (celková plocha pozemku) x 20 % (míra propustnosti půdy stanovená obcí) = 2000 nebo 20 m².

To znamená, že na pozemku o rozloze 100 m² musí být 20 m² určeno pro propustnost půdy. To znamená, že na této ploše nesmí být žádný typ nepropustné konstrukce, která by bránila průchodu dešťové vody do půdy.

To však neznamená, že by tento prostor měl být nevyužitý nebo zneužitý. Naopak, při dobrém návrhu může tato plocha představovat zahradu, záhon nebo rekreační trávník.

Mohlo by se také jednat o místo otevřené garáže.

Další možností, jak lépe využít tuto propustnou plochu, je poohlédnout se po alternativních materiálech. Nejběžnějším a nejoblíbenějším z nich je betonová podlaha.

Tento typ dlažby má dutý prostor, ve kterém je zasazena tráva. Obce obvykle považují betongamu za 100% propustnou.

Za zvážení stojí také použití drenážních podlah, kdy jsou podlahy zcela vodotěsné, ale venkovní plocha zůstává zcela vydlážděná.

V některých projektech se také běžně setkáváme s použitím oblázků nebo říčních kamenů pro vytvoření půdního krytu, čímž se zachovává propustnost terénu. Vzhled je velmi krásný.

Nebo můžete jednoduše položit trávu na celou propustnou plochu pozemku a vytvořit tak krásnou zahradu nebo malé hřiště pro rekreaci a volný čas.

Důležité je posoudit své potřeby, vkus a životní styl, abyste tento prostor co nejlépe přizpůsobili a samozřejmě jej udržovali obsazený a dobře využívaný.

V neposlední řadě je třeba také upřesnit, že všechny tyto informace mají za cíl co nejlepší využití pozemku jak z pohledu vlastníka, tak z pohledu města. Pokud jsou tyto hodnoty respektovány, vyhrává celé městské prostředí.

Vždyť kdo by nechtěl žít a bydlet v dobře naplánovaném městě, s bydlením vyváženým podle dostupných prostor a především respektujícím životní prostředí a udržitelné postupy? No, každý prostě musí přispět svým dílem!